Když slavíte narozeniny v práci, dočkáte se dost zajímavých dárků. Tak jako třicetiletý hrdina z knihy Eskejp s podtitulem Na útěku z kanceláře od Jiřího Charváta.

Michal Majer hledá lásku a naplnění. Přesto každý den míří do firmy, kde navrhuje reklamní předměty. Společnost mu dělají podivuhodné kancelářské bytosti (Pixel, Sylva, …) s necitelným šéfem v zádech. Uvízne tu Majer až do smrti? Co byste dělali vy, kdyby nešlo o peníze? Dřepěli byste osm hodin denně v kanclu a pinkali si e-maily? 

…. Bodavě humorná sonda do životů, které jsme si nevybrali, nominovaná na Magnesia blog roku 2017. Oddechová knížka, která může místy působit lehce depresivně, ale je odlehčena ironickým humorem.
 

     Postával jsem na Andělu a sledoval obrýleného plešatějícího týpka pod plastikou obřího trdelníku, jak sugestivně prská na mikrofon. 

„Ježíš tě miluje, miluje tě!“ , tykal neadresně do spěchajícího davu obtěžkaného nákupními taškami. 

„Pecka“, ukousnul jsem další sousto Langoše se sýrem a kečupem. ... Nic proti, je to od něj milý, ale kdybyste chodili s Ježíšem na gympl, … je to ta podivínská mánička, co sedí sama v poslední lavici, omotáváte ji penál izolepou a střílíte po ni nasliněné papírové kuličky flusátkem z verzatilky. A nikdy byste se s ním nedávali do řeči, aby vás taky nezačali šikanovat. 
 

„Ty kráso, Báro, Ježíš mě prej miluje“, vyprávěly by si holky o přestávce na topení při lakování nehtů. 

„No neke“, vyfoukne Bára růžovou žvýkačkovou bublinu, „mě prej taky.“ 

„ No ten by šel s každou, se na něj koukni.“ 

„OMG, jestli mě pozve na maturiťák, tak fakt nevím.“

„ … a slyšelas, prej se narodil ve chlívě.“

„To mě nepřekvapuje, .. socka!“ 
 

„… přijměte Boha, můžete být šťastni. Všechno je Bůh! Vy jste Bůh!“ 

     Otřel jsem si umaštěné ruce a pár hoblinek eidamu z koutku. Nevím, co přesně měl Bůh za lubem, ale podle všeho stvořil emočně vyprahlou sebranku, co se už dvě milénia nezdravě upíná k ukřižovanému tesaři, aby ji měl alespoň někdo rád. .... Vím, že je to všechno otázka optiky. Štěstí nenajdete venku, musíte se pro něj rozhodnout vevnitř. .... Není prča přiznat si, že když jste nešťastní, vybrali jste si to sami. Ale jsou takové záblesky, kdy si to uvědomíte. Mě hodně pomáhá potkat v metru slepce, který se snaží vyjet nahoru po eskalátoru, který jede dolů. Nebo si pustit na Youtube to video s rozjuchaným dvounohým boxerem. Jakože psem. Normální boxeři nebývají tak veselí. Možná, že kdyby měl jenom jednu nohu, … no. A úplně nejvíc super bývají děti s rakovinou. Čtvrt hoďky na dětské onkologii a víte, že nemáte žádný problém. Kdyby se tam o Vánocích pořádaly zájezdy, spokojenost obyvatel stoupne přinejmenším o 20 procentních bodů. Podezíravě jsem se rozhlédl. Vytáhl z náprsní kapsy diář a poznamenal si nápad na startup. 
„Že nemáte drobáček, mladej pane.“ Zavrtěl jsem hlavou. ... Upřímně, kdybyste si na celém světě mohli vybrat kohokoli, že vás bude milovat, vybrali byste si Ježíše? Sotva. Vybrali byste si někoho, kdo má prsa a je prokazatelně naživu. ... Já bych si vybral Hanku. Patrik Sylvu. Sylva Andrého. Pixel .. někoho, kdo se na technoparty válí nejblíž. A stejně jsme všichni na Vánoce sami. A tím myslím všichni. I když vedle Vás někdo leží, stejně Vás nezná. Jenom si Vás představuje. A jediná bezbolestná cesta ze vztahu je ... umřít jako první. Tak držím palce, ať to vyjde.